Přichází finanční krach, úspory je dobré mít ve zlatě nebo stříbře, varuje německý ekonom Ernst Wolff
Klíčovým aspektem globálního ekonomického systému jsou dluhy, myslí si vlivný německý ekonom Ernst Wolff.
V rozhovoru pro Sputnik ujišťuje, že tomuto modelu je třeba se vyhnout úsporami ve zlatě či stříbře.
Peněz je dnes více, než reálného zboží a služeb. Prakticky všechny země světa jsou zatíženy ohromnými dluhy. Jak se to stalo? Jak tento systém pracuje?
Je to spojeno s tím, že během posledních deseti let se tento systém vymkl kontrole. To má příčinu v deregulaci finančního sektoru. To začalo v roce 1971, tehdy byla zrušena fixace dolaru ke zlatému standardu. To vedlo k tomu, že finanční sektor se neuvěřitelným způsobem rozrostl. V daném okamžiku násobně převyšuje objem reálné ekonomiky, ztratil spojení s reálnou ekonomikou a prakticky není ničím víc než herním kasinem: můžete vsadit a za malé časové období vyhrát velké množství peněz, takovým způsobem roste spekulace a stále více nafukuje bubliny na finančním trhu — nemovitosti, akciové bubliny a obligace.
Pokud má soukromník špatnou kreditní historii, nedají mu půjčku. Proč je to s velkými hráči jinak?
Hlavní problém je v tom, že celý systém je prakticky mrtvý. V roce 2008 tento systém zemřel a nyní je uměle podporován s pomocí periodických peněžních injekcí. Pokud by přestali do finančního sektoru vstřikovat peníze, tak by bez prodlení zkolaboval. Centrální banky po celém světě dnes jako šílené tisknou peníze. Za posledních sedm osm let snižovali úrokové sazby do nuly, dokonce i níže. Hlavní úkol bank je financování ekonomiky, poskytování úvěrů. S pomocí úvěrů ale dnes nikdo nevydělá. Proto banky a — a to je velmi nebezpečné — pensijní fondy se musejí účastnit spekulací. To je v dané chvíli velmi nebezpečné. Všechen finanční systém se vymkl kontrole. Možnosti centrálních bank se ale ztrácejí. Mají dvě cesty: tisknout peníze a snižovat klíčovou úrokovou sazbu. V dané chvíli už dál snižovat nemůžou a peněz bylo vytištěno víc než dost. Tyto peníze se přesunuly na trhy s nemovitostmi, akcemi a obligacemi, kde vytvořily bubliny.
Co byste mohl poradit prostým občanů? Jak mají naložit se svými úsporami?
Zde se dá pouze málo radit. Je nutné lidem říkat, že nás čeká ohromný finanční krach. A pokud pohlédneme na to, co se odehrálo na Kypru nebo v Řecku, tak vidíme, že během krize došlo k uzavření bank, takže klienti neměli možnost dostat své peníze. Proto je dobré, aby každý člověk měl doma jisté množství hotovosti. Kromě toho je dobré mít úspory ve zlatě nebo stříbře. Nestojí za to spoléhat se na to, že si peníze udrží svoji cenu. A ještě jedna věc: nikomu bych nyní neradil brát si půjčky. Pokud padne euro, pokud padnou všechny světové měny, banky budou trvat na výplatě půjček ve staré měně. Pokud bude euro devalvováno řekněme o 30 %, tak všichni, kdo si vzali půjčku před devalvací, budou muset zaplatit o 30 % více.
